Varhanáři ve Znojmě
Ignác Florián Casparides (? – 1773?)
Byl varhanářem ve Znojmě v druhé třetině 18. století. Dodnes není jasné, kdo byli jeho rodiče a kdy se narodil. Domníváme se, že je syn Jakuba Antonína Casparida a jeho manželky Alžběty. S jistotou nelze také říct, že vůbec byl znojemským varhanářem, přestože je tak v pramenech často uváděn. V matrikách města Znojma se nepodařil zjistit záznam ani o jeho sňatku a ani jeho smrti. Podle seznamu obyvatel města Znojma byl v roce 1748 podnájemníkem v domě č. 192 v 10. městském obvodu, který patřil plukovníkovi Eberhadtovi de Plois. Je uváděn jako svatební svědek v kostele sv. Mikuláše ve Znojmě, kde také byla pohřbena 16. 4. 1772 jistá Kateřina Casparidová, manželka varhanáře, stará 80 let. Ze zápisu není patrno, zda šlo o manželku Ignáce Floriána Casparida.
V roce 1758 byl žalován cechem truhlářů za to, že vykonává truhlářské práce, aniž by byl jejich členem. Cech žádal inspekci, aby přinutila I. F. Casparida vstoupit do jejich cechu a propustit učně, kteří se u něj učí truhlářství. Živnostenská inspekce 1.9. 1758 Casparidovi nařídila, aby vstoupil do truhlářského cechu. Zda tak učinil, není známo.
Václav Goldhammen (1748 – 1761?)
Byl varhanářem ve Znojmě od roku 1748. Jeho žena Veronika byla pohřbena ve Znojmě 6.9.1761. O jeho práci není zatím nic známo.
Josef Silberbauer (1761 – 1805)
Byl varhanářem ve Znojmě v poslední třetině 18. století. Datum ani místo narození není zatím známo. Údajně pocházel z Dyjákovic, ale jeho jméno nebylo v matrikách této obce nalezeno. Je možné, že se vyučil u znojemského varhanáře Ignáce Floriána Casparida. Josef Silberbauer byl 8.1.1768 přijat ve Znojmě za měšťana. I když je v pramenech označován jako znojemský varhanář, jeho jméno dosud v matrikách města Znojma nebylo nalezeno.
Josef Silberbauer stavěl varhany hlavně na Znojemsku a v Dolním Rakousku, kde jsou jeho práce vysoko hodnoceny. Navazoval na práce I. F. Casparida, takže se jeho práce od Casparidových dají obtížně rozeznat. Zdá se, že pro J. Silberbauera bylo typické ve výzdobě dvoumanuálových nástrojů přemostění mezi krajními věžemi positivu s dívčí hlavičkou a zkříženým mečíkem.
Během stavby varhan ve Stoitzendorfu v Rakousku v roce 1805 Josef Silberbauer oslepl. Varhany pak dokončil jeho tovaryš Ignác Reinold, který po jeho smrti převzal jeho dílnu ve Znojmě. Datum ani místo smrti zatím neznáme.
Otto Kretschmar (?1804)
Varhanář v Brně a ve Znojmě na přelomu 18. a 19. století.
Ignác Reinold (1805 – 1848)
Byl varhanářem ve Znojmě v první polovině 19. století. Narodil se roku 1777 jako syn učitele Ignáce Reinolda. Vyučil se u Josefa Silberbauera. Po jeho oslepnutí převzal jeho dílnu a 7. května téhož roku byl přijat ve Znojmě za měšťana. Podle tohoto záznamu měl pocházet z obce Wildschutz (Vlčice, okr. Šumperk). Oženil se v šestapadesáti letech 1. 10. 1833 s čtyřiadvacetiletou služkou Antoní Pischlovou, dcerou hodináře v Nové Říši. Dílnu měl v domě č. 468. V roce 1830 byl jeho tovaryšem Jan Püschel. Nejpozději roku 1847 se stal jeho tovaryšem Benedikt Latzl. Ignaz Reinold zemřel ve Znojmě 31. 12. 1848 na zápal plic. Jeho vdova Antonie se roku 1853 provdala za Benedikta Latzla, který byl Reinoldovým tovaryšem.
Benedikt Latzl (1845 – 1884)
Benedikt Latzl se narodil 17. 3. 1818 jako syn tabatěrkáře Martina Latzla a jeho ženy Mariany, rozené Kameníčkové. V polovině čtyřicátých let se vyučil u Ignáce Reinolda ve Znojmě a po jeho smrti se 9.8.1853 oženil s jeho vdovou Antonii. S ní také vyženil i Reinoldův dům č. 468. Převzal jeho zakázky a působil jako znojemský varhanář (1845 – 1884). Benedikt Latzl zemřel 8.3. 1884 ve Znojmě na zápal plic v domě na Dolním náměstí č. 17. Stavěl a opravoval varhany nejen na jižní Moravě, ale i v Dolním Rakousku. Stavěl varhany převážně pro malé venkovské kostely a jen málokdy se mu naskytla možnost postavit dvoumanuálový nástroj. Prospektové píšťaly svých varhan zdobil výstupky ve tvaru kříže podobně jako A. Richter a J. Výmola st. Řezby nad píšťalami v jeho varhanách připomínají síťovinu na tmavém pozadí.
Antonín Richter (1688 – 1765)
Byl varhanář v Brixenu a v Brně v první polovině 18. století. Narodil se 4. února 1688 v Linci jako syn truhláře Georga Richtera a jeho ženy Elisabety Grebnerové. Nejdříve se vyučil truhlářem od svého otce. V roce 1706 odešel do Brna, kde se stal tovaryšem v dílně Jana Davida Siebera. Po roce 1719 odešel Antonín Richter do Brixenu, kde pracoval jako samostatný varhanář. Když se dozvěděl, že zemřel jeho učitel brněnský varhanář Jan D. Sieber, odcestoval zpět do Brna, vzal si Sieberovu vdovu Dorotu a převzal dílnu J. D. Siebera. Od roku 1728 je A. Richter uváděn jako mistr cechu varhanářů a truhlářů v Brně. Po smrti manželky Doroty se 20. 5. 1738 znovu oženil. Zemřel 11. nebo 12. prosince 1765. Z jeho dětí se žádné nevěnovalo varhanářství.